Boskovice očima umělců

Boskovice jsou v dějinách českého výtvarného umění 20. století zapsány především díky malíři Otakaru Kubínovi (1883–1969), jehož celé dílo je nerozlučně spjato s krajinomalbu. Po studiích na sochařsko-kamenické škole v Hořicích a na Akademii výtvarných umění v Praze, kde byl žákem Václava Brožíka, Vojtěcha Hynaise, Hanuše Schwaigera a Františka Thieleho, se Kubín záhy po návratu do rodných Boskovic vrhl na malbu okolní krajiny. Ve svém prvním ateliéru zvaném Bouda maloval krajiny Boskovicka a jako kreslič doprovázel speleologické výpravy svého přítele Karla Absolona do Moravského krasu. Jako člen skupiny Osma a SVU Mánes se Kubín pohyboval vedle Emila Filly, Bohumila Kubišty či Václava Špály, přestože kubismus jej uchvátil jen nakrátko. Po přesídlení do Francie roku 1912 se jeho hlavním tématem stala krajina Provence s levandulí, kamennými vesnicemi a jižním sluncem. Ve 20. a 30. letech 20. století byl Kubín vychvalován jako jeden ze tří velkých mistrů po boku Pabla Picassa a Henriho Matisse.

Po návratu na Moravu v 50. a 60. letech maloval i boskovické motivy; městu věnoval desítky obrazů. Stálou expozici jeho díla uchovává Galerie Otakara Kubína v renesančních prostorách pod věží radnice. Krajinářské téma regionu rozvíjel boskovický rodák Pavel Bačovský (1898–1980), absolvent Uměleckoprůmyslové školy v Brně, který se soustředil na Českomoravskou a Drahanskou vysočinu a jehož realismus byl charakterizován bohatou barevností. V oblasti figurální malby, portrétů, krajin a zátiší zanechal stopy Josef Bieber (1896–1970), absolvent Akademie výtvarných umění v Praze, který od staromistrovského pojetí dospěl až k expresivní barevnosti. Sochařskou tradici zastupuje František Fabiánek (1884–1967), absolvent pražské Akademie a žák Rodina, tvůrce řady brněnských pomníků.

Osobitou kapitolu boskovického výtvarného života píše naivní malíř Dušan Chaloupka (nar. 1935), rodák z Boskovic, který se k malování dostal až v pětasedmdesáti letech — jeho obrazy „města sedmizubého hřebene" a židovské čtvrti vycházejí spíš z paměti a vyprávění než z přesné topografie.

Světový věhlas si v oblasti dokumentární fotografie krajiny i lidských osudů vybudoval boskovický rodák Josef Koudelka (* 1938), člen agentury Magnum Photos, jenž zachytil invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 a ve svých panoramatických cyklech mapoval evropskou krajinu poznačenou lidskou činností.

Nejsoustavnější malovaný portrét současných Boskovic vytváří naše spolupracující autorka Jana Bayerová, rodačka a zároveň konzervátorka zdejšího muzea. Její obrazy zachycují židovskou čtvrť s ulicemi U Templu a U Vážné studny, Pilské údolí s Lasákovým a Dvořáčkovým mlýnem, boskovický hrad, zámek i zahrady v Podhradí, často v podvečerním světle nebo zimní náladě. Další výraznou osobností regionu je Jitka Korčáková, která se své tvorbě se věnuje především klasickým malířským technikám.

Současné výstavní dění zajišťuje Galerie Otakara Kubína, která vedle stálé Kubínovy expozice pravidelně představuje soudobé české autory s vazbou na boskovický region. V Panském dvoře funguje komunitní centrum Prostor, které spolupořádá i multižánrový festival Boskovice věnovaný zdejší židovské čtvrti. Osobnosti spojené s městem soustavně mapuje i Klub přátel Boskovic, vlastivědný spolek, který zpracoval životopisy Kubína, Bačovského i Řehořka.