mistr sochař z Vysočiny
Radomír Dvořák
MENTE - ET - MALLEO, tedy s rozumem a kladivem. Tak se dá charakterizovat dílo Radomíra Dvořáka, sochaře z Vysočiny.
Více o autorovi →Výstava
U Dvořákova kamenného stolu sedí tři: spisovatel Zdeněk Matěj Kuděj, jeho kamarád Jaroslav Hašek a opičí Tarzanova babička z Kudějova parodického románu. Srdečně zveme na sobotní odhalení do Radostovic.
Radostovice u Světlé nad Sázavou
49.6374094N, 15.4000925E
Dílo zůstává v Radostovicích natrvalo, stojí ve veřejném prostoru.
Slavnostní odhalení sousoší na rozcestí v Radostovicích za přítomnosti autora a hostů.
realizace Granit Lipnice, s.r.o., za podpory Kraje Vysočina
Web pořadatele →
Celé to sousoší stojí na jednom korespondenčním lístku. Jaroslav Hašek jím kdysi přiměl Zdeňka Matěje Kuděje, aby po sedmém sešitu přestal pracovat na prvním českém překladu Tarzana – zdálo se mu, že se kamarád zahazuje s podřadnou literaturou jen kvůli penězům. Kuděj přestal a napsal místo toho parodii. Tarzanova babička vyšla v Praze roku 1926 a Hašek se jejího vydání nedožil. Mýlil se ostatně dvakrát: Tarzan se mezitím stal světovou literární i filmovou figurou. Letos je to od prvního vydání Kudějovy parodie přesně sto let a text napodobující Haškův rukopis je vytryskán přímo do desky stolu.
Sochařsky je to stavebnice. Čtyři masivní desky z lipnické žuly zaklesnuté zářezy do sebe – horizontální deska kloubově podepřená třemi svislými stěnami, jejichž roviny se neprotínají v jedné přímce. Drží to samo, bez betonu. Radomíra Dvořáka to napadlo v zimě 2019 na zamrzlé kaluži na Granitu Lipnice a použil to zatím jen jednou. Tady poprvé v plné podobě: čisté strojové řezy lanovou pilou, do nichž vstupuje expresivní, skoro grafické ruční písmo a reliéf. Haškův portrét vychází z Panuškových kreseb a profilem navazuje na pamětní desku z roku 2008 na nádraží ve Světlé nad Sázavou.
Místo není náhodné. Radostovice jsou zastávkou na naučné stezce Cesta Jaroslava Haška, po které Hašek v doprovodu malíře Jaroslava Panušky v srpnu 1921 doputoval na Lipnici. Zdeněk Matěj Kuděj se sem od roku 1921 vracel a v roce 1939 se tu usadil natrvalo; ve svých knihách Radostovicím říká Hostovice. Stůl stojí u cesty k jeho domku a dílo tak doplňuje řadu Dvořákových žulových realizací v této krajině – mezi nimi monumentální Hlavu XXII, žulový portrét Jaroslava Haška v Dolním Městě.
„Z. M. Kuděj, člověk s neklidnou duší a věčný tulák, se v roce 1939, ve svých 58 letech, rozhodl usadit a vybral si k tomu naši vesnici. Zde potom ještě žil až do roku 1952. Na svůj tulácký život úplně nezanevřel, toulal se po krajině, často vyjížděl na návštěvu známých a kamarádů. Vždy se ale vracel do své podkrovní světničky v malém domku na vyvýšeném koutu vesnice. Zde rád pracoval za psacím stolem, odkud měl výhled, který měl nadevše rád. V každé roční době se mu odkrývala scenérie okolní krajiny s majestátním Melechovem. Nejpůsobivější byla vždy při západu slunce, kdy většinou ještě pracoval.
Rád by zde vítal jako hosty přátele a známé, ukazoval jim své království a odplácel jim tak návštěvy. Jeho skromné poměry mu to však neumožňovaly. Věděl, že se jednou objeví člověk s citlivou duší a připraví mu pohostinský stůl u cesty k jeho domku. U něj bude dostatek místa pro všechny jeho hosty, přátele a známé, jeho literární postavy ze tří kontinentů, kolemjdoucí pocestné i všechny lidi dobré vůle.
Zdeněk Matěj Kuděj s tím jistojistě počítal, a proto naši radostnou vesnici nazývá ve svém díle Hostovicemi. Jistě uznáte, že Kudějův stůl nemohl být umístěn jinde.“
— Ing. Ladislav Vaňkát
pravnuk starého výměnkáře Vaňkáta, doslov k dílu
Vystavující umělci
mistr sochař z Vysočiny
MENTE - ET - MALLEO, tedy s rozumem a kladivem. Tak se dá charakterizovat dílo Radomíra Dvořáka, sochaře z Vysočiny.
Více o autorovi →Ukázka vystavených děl
Kliknutím na obraz zobrazíte jeho detail a místo, které zachycuje, na krajinářské mapě.
Vernisáž
Slavnostní odhalení sousoší proběhne v sobotu 29. srpna 2026 v 15:00 na rozcestí v Radostovicích. Autor vyzývá, aby si příchozí Zdeňka Matěje Kuděje připomněli kloboukem na hlavě.
mojepaleta.cz doporučuje
Objevujte místa očima malířů — obrazy z výstav najdete i na naší krajinářské mapě, včetně míst, která zachycují.
