malba · olej
Tenhle příběh si vyslechněte, stojí za to:
Jednoho dne vyrazila jsem po dešti, zataženou oblohou a tmavou krajinou, když tu bíle řvoucí cosi nadpozemského stromům podobného, upoutalo celou mojí existenci.
V těch místech často pobíhala nejen stáda dobytku, ale i divoká prasata a deštěm povadlá stébla trávy zakryla jimi podupané ohradníky, až jsem se ztratila, kde začíná ohrada a kde louka.
Malovalo se kouzelně, když náhodou na okamžik slunce olízlo "paroží" dušička se ve mně vždy zaradovala.
Bylo hotovo a já prahla vidět tu krásu zblízka a navíc si cestu zkrátit přímočaře k silnici. Byly suchý, přesto vynikaly silnými kmeny, které byly z původního úhlu za kopcem schovány, také jsem zpozorovala značný přírůstek ohradníků a velký statek se též vyloupnul pod kopcem. Když tu se ke mně ze statku žene žena soptící a s rukama v bok. Dostala jsem pěkně vynadáno, s čímž jsem ji brzy utla a pokárala o nepřehledném ohraničení pozemků. Vše dobře dopadlo...
...nejgeniálnější na tom je, že jsem s tím místem rozhodně ještě neskončila. :)
O autorovi
Malba mě učí vidět. V obrazech se snažím zachytit okamžiky pro chvíle, kdy už tu nebudou, aby se mohly znovu prožívat pouhým pohledem.
Místo, které obraz zachycuje
Na krajinářské mapě je dílo umístěné přesně k místu, kde vzniklo. Vydejte se tam a porovnejte krajinu s plátnem.
Líbí se vám obraz?
Autor rád odpoví na dotazy k dílu i k možnosti prohlídky. A pokud máte rádi krajinu jako my, vydejte se na místo, které obraz zachycuje.
Adéla Topolová: Bílé paroží, 20 × 30 cm