O autorovi
Pražský malíř Zdeněk Pátek prožil dětství v Mníšku pod Brdy a právě brdské podhůří se stalo krajinou jeho srdce. Na jeho obrazech se objevují mníšecký zámek a kostel sv. Václava, vesnice Řitka, Černolice nebo Líšnice, ale také údolí Berounky s lomy Českého krasu, Tetínem a Karlštejnem a pískovcová zákoutí Českého ráje. Začínal figurální a portrétní kresbou tužkou a uhlem, s léty ho však stále víc vábila volná příroda — a dnes se věnuje téměř výhradně krajinomalbě. Soukromě navštěvoval ateliér prof. Františka Jiroudka, malíře a dlouholetého pedagoga pražské Akademie výtvarných umění.
Pro Pátkovu tvorbu je typické, že nevzniká v ateliéru, ale přímo v plenéru, v zimě stejně jako v letním horku. Proto jsou jeho obrazy tak úzce svázané s počasím a ročním obdobím: jinovatka na stromech, rozvodněné jarní potoky, rozkvetlé sady, babí léto nad Srbskem nebo první sníh. Pracuje hlavně olejem, rád sahá i po akrylu a akvarelu. Malbu sám popisuje jako zápas s krajinou, v němž jde o pohyb, dynamický rukopis, světlo a kontrast a o barvu, kterou si dovolí trochu nadsadit.
„Malířství je pro mě pocit svobody a snaha vystihnout atmosféru daného místa."
Od roku 1988 pravidelně vystavuje — v Mníšku pod Brdy, v Dobříši, v Berouně a v řadě pražských galerií, ale i v německém Trautskirchenu; v posledních letech například na zámku v Dobřichovicích, v hořovické Galerii Starý zámek nebo v Sedlčanech. Je členem Spolku podkrkonošských výtvarníků a své obrazy opakovaně daroval Kontu Bariéry a organizaci Euronisa.
