Rudolf Karásek – Chebská zákoutí, 1926

Cyklus Opus magnum věnuje chebská galerie vždy jedné klíčové práci nebo souboru a doplňuje ho odbornou přednáškou kurátora. Podle Anny Habánové umožňuje prezentovat „velké práce“ nejen věhlasných autorů, ale i menší, a přesto svým způsobem pozoruhodná díla dnes pozapomenutých aktérů. Nápad na výstavu vznikl při její práci na knize Argonautes ideálu, kdy ve sbírkách Národního památkového ústavu objevila dosud nepublikované Karáskovy kresby ze skicáře z let 1926 a 1928. Do správy ústavu se dostaly jako poválečný konfiskát z majetku v Jablonci nad Nisou.

Karásek se věnoval hlavně krajinomalbě v kresbě, grafice i oleji a často volil pohledy do hlubokých jizerskohorských údolí. V Chebu poznal jiný typ krajiny a architektury. Některé motivy nechal v jednoduchých tužkových kresbách, jiné jsou naturalističtější a kolorované, část z nich později rozpracoval do grafických listů. Výstava ukázala mimo jiné kresby U Ohře, Cheb, Pohled z hradní věže, Cheb, Františkánská zahrada a Starý dvůr, Dlouhá ulice – dvůr se podařilo identifikovat jako vnitřní pavlačový dvůr tzv. Rosnerova domu – nebo dřevořez Domy koželužníků v Chebu. Koželužské domky na protějším břehu Ohře jsou dnes vesměs zbořené.

Výstavu doprovodila 9. září 2026 přednáška kurátorky o autorovi. Ke stažení na webu galerie je i katalog výstavy.

Kurátorský text

Rudolf Karásek, Chebská zákoutí, 1926

Rudolfa Karáska (1895–1986) řadíme k německy hovořícím výtvarným umělcům z Čech. Narodil se v Pasekách u Jablonce nad Nisou (Bad Schlag) v oblasti obývané do odsunu po květnu 1945 převážně německy hovořícím obyvatelstvem. Na pražské akademii prošel během tří let (1913–1916) ateliéry Josefa Laukoty, Vlaha Bukovace a Franze Thieleho. Školu nedokončil, neboť narukoval do rakousko-uherské armády, odkud se vrátil těžce raněný. Pravidelně se prezentoval na výstavách jablonecké pobočky uměleckého spolku Metznerbund. Do Chebu přijel jako člen poroty, která měla hodnotit soutěž na výzdobu Chebské pamětní síně – pomník padlým vojákům z první světové války – v kostele sv. Kláry. Karáskovu návštěvu Chebu 2. a 3. srpna 1926 následovala na sklonku ledna 1928 ještě jedna, jejíž účel dnes neznáme. Obě cesty se propsaly do více než desítky kreseb a grafik, na nichž zachytil několik zákoutí ve středu města. Vedle toho vytvořil i jeden olej, dnes nezvěstný. Po odsunu, do kterého byl stejně jako další obyvatelé označení za Němce po květnu 1945 zařazen, namaloval jeho variantu dnes v Kunstforum Ostdeutsche Galerie v Řezně. Obsahové rozdíly jsou patrné v detailech oken, kouřících komínů i květin v popředí. Určitý odstup a ztrátu vnitřního napětí můžeme pozorovat i po formální stránce.

— Anna Habánová, kurátorka výstavy