Výstava Mezi krajinou a snem představuje soubor obrazů Vlaďky Zborníkové, v nichž krajina není konkrétním, popsatelným místem, ale prostorem vnitřní zkušenosti — proměnlivým, neuchopitelným, místy i zneklidňujícím. Temnější barevnost a převládající modré tóny vytvářejí atmosféru ticha, v níž se objevují jen náznaky tvarů, světla a přítomnosti. Divák není veden k jednoznačnému čtení obrazu, ale je zván k vlastnímu prožitku, k zastavení a zamyšlení.
V obrazech se odráží inspirace krajinou, v níž Vlaďka Zborníková žije. Spojení tiché, meditativní malby s prostorem purkrabství středověkého hradu, úzce spjatého s postavou Karla Hynka Máchy a s Kokořínskem – Máchovým krajem, dává výstavě zvláštní, atmosférický rozměr.
Vlaďka Zborníková se ve své tvorbě dlouhodobě pohybuje mezi několika obory — vedle malby se věnuje i ruční keramice, ochotnickému divadlu a psaní literatury faktu. K malbě krajiny se dostala až v dospělosti, díky členství ve výtvarném sdružení VOSA Louny a jejich společným plenérům, a dál se v ní zdokonalovala na kurzu realistické malby u Alexandra Pavlova v Praze. Sama svůj přístup ke krajině shrnuje slovy: „Maluji krajiny, které nejsou místem, ale pocitem – tichým a někdy i neklidným."