Kamil Lhoták – Krajina snů

S Lhotákovým jménem se nejčastěji spojují obrazy, jeho práce však byla mnohem rozsáhlejší: grafických prací vytvořil na sedm set a svými kresbami doprovodil přes čtyři stovky knih. Výstava se zaměřuje právě na tyto tři hlavní směry jeho činnosti – malbu, grafiku a ilustraci. Vedle drobných prací ukazuje i velkoformátová plátna. Kurátor Libor Šteffek, který se Lhotákovu dílu věnuje víc než dvě desetiletí a je autorem soupisu Kamil Lhoták – Tisíc obrazů, při přípravě oslovil přes osm desítek soukromých sběratelů z osmi zemí a více než tři desítky institucí.

Trasa výstavy začíná raným okouzlením Julesem Vernem. V prvních letech převažují osobní motivy – balony, vzducholodě a náměty z Verneových románů – a díla z té doby Lhoták signoval monogramem „KL“. V období Skupiny 42, kterou spoluzakládal, se v duchu jejího hesla „svět, ve kterém žijeme“ stalo hlavním tématem město. Ovšem ne jeho lidnaté centrum, ale okraj a periferie, kde se lidská činnost potkává s přírodou: osamělé ohrady, závodiště, nádraží. V 50. letech se Lhoták přiklonil ke krajinomalbě a oblíbil si zejména scenérii Českého středohoří. Nechybějí ani draci, terče a bizarní pouštní stroje z 60. let, na které v 70. a 80. letech navázal výraznější kolorismus. Další okruh, věnovaný múzám, vychází z autorova života; galerie k němu řadí i Dívku s mašlí (1962). Sekce tajemných symbolů se zabývá Lhotákovou pověrčivostí a zájmem o numerologii, které se promítly do části jeho díla. Výstavu doplňují knižní ilustrace, ukázky jeho začátků ve školních časopisech a fotografie ze Lhotákova života od jeho přítele Václava Chocholy.

Krajinomalba je tak jednou z kapitol výstavy. Stopa člověka v krajině zůstává výrazným motivem i v Lhotákově pozdější tvorbě, často v podobě jeho dalších vášní – automobilů, motocyklů a cyklistiky.

Název výstavy se váže ke Lhotákově „schopnosti proměnit zdánlivě nezajímavou běžnou realitu v prostor poezie a nevyřčených tajemství“.

Zdroj: GALERIE VILLA PELLÉ