Název výstavy vychází z historky, kterou autorovi vyprávěl postarší muž. Sousedka mu měla systematicky krást polena a topit s nimi; když během času zmizelo několik kubíků dřeva, muž část polen navrtal, ukryl do nich staré patrony a vrátil je mezi ostatní. Sousedčin komín následný výbuch nevydržel a příběh končí lakonicky: „Výbuch prý byl parádní.“ Právě směs všednosti, lidského provinění, msty a groteskního vyústění se stala jedním z východisek celého souboru. Vedle příběhu pyromana se v obrazech objeví například kulový blesk nebo výbuch plynu, k němuž mělo dojít poté, co sovětský bagrista přerušil plynové potrubí – zdánlivě banální situace, které se v jediném okamžiku mění v katastrofu, podivuhodný zázrak nebo temnou grotesku.
„Fascinuje mě, když je v obraze přítomný určitý moralistně pojatý úder shůry za zavrženíhodné chování – a zároveň se vše odehrává v prostředí obyčejné vesnické banality a černého humoru,“ přibližuje základní myšlenku výstavy Jaroslav Valečka. Oheň v jeho obrazech není jen ničivým živlem, ale také znamením trestu, očisty a náhody, silou, která naruší zdánlivý klid a odhalí lidské charaktery. Tragické se tu potkává s komickým, skutečnost s legendou a osobní vzpomínka s kolektivní pamětí; výstava tak nabízí obrazovou kroniku událostí, které se možná skutečně staly.
Paměť krajiny a míst patří k Valečkovým dlouhodobým tématům. Jeho letošní výstava Šepot zapomínajících míst (Galerie Klatovy / Klenová) se věnovala paměti sudetské krajiny; Paměti pyromana se místo vysídleného pohraničí obracejí k živému venkovu a k historkám, které si lidé vyprávějí dodnes. Oheň se v autorově tvorbě objevoval už dříve, například na obraze Hořící čarodějnice z roku 2006, tady se ale z dílčího motivu stává nosné téma celé výstavy. K výstavě patří i dvě komentované prohlídky, 13. a 22. října vždy v 17:00.