Ester Knapová – Výlet

Srdečně vás zveme na komentovanou prohlídku výstavy, která se uskuteční ve středu 21. 10. 2026 od 18:00 za účasti umělkyně Ester Knapové a kurátora Radka Wohlmutha.

Nový obrazový cyklus Ester Knapové (1993) sice vyrůstá z osobní paměti, ale překračuje přitom rovinu autobiografického záznamu. Jeho východiskem jsou vzpomínky z dětství a také fotografické předobrazy pocházejí částečně z rodinného archivu. Autorka s nimi ovšem nezachází jako s dokumentem, spíš jako s proměnlivými nositeli zkušenosti, jejichž význam se v procesu malby vzdaluje od původní situace a otevírá se obecnějšímu čtení. Okolnostmi podmíněný děj je tak rozprostřený mezi konkrétním prožitkem, a tím, co si paměť postupně sama vytváří.

Ester Knapová malířsky pracuje s vizuální podvratností a prolínáním jednotlivých plánů. Prostorotvorné vztahy zpochybňují čtení a také některé věci zůstávají záměrně obtížně identifikovatelné. Opakovaně se na jejích plátnech objevuje amorfní útvar připomínající slzu, jehož význam není jednoznačně ukotvený. Může to být stopa emocionálního prožitku, pozůstatek abstraktního optického vjemu i symbol samotného procesu vzpomínání. Podobně fungují průsvity nebo sestava obrazových situací. To, co člověk skutečně vidí, se prolíná se vzpomínkami, a výsledek osciluje mezi realitou, mentálním obrazem a projekcí.

Významným faktorem cyklu je také používání kontrastních formátů. Rozměrné panorama symbolizuje oblast asociovanou s minulostí, krajinou a trváním, zatímco menší či odlišně komponované obrazy přinášejí prvky, které tuto kontinuitu občas potvrzují nebo doplňují, ale dílem i narušují. Do zdánlivě historizující nálady vstupují momenty přítomnosti i chvíle vyvázané z konkrétního kontextu. Výsledkem je situace, v níž se jednotlivé časové roviny nedaří přesně oddělit. Minulost není uzavřenou kapitolou, ale aktivní součástí aktuálního pohledu.

Sama autorka zaujímá ne/závislou pozici pozorovatelky. Nesnaží se o melancholickou rekonstrukci světa ztraceného někde ve vzpomínkách ani o přesné lineární vyprávění. Zaměřuje se na mechanismy, jimiž se zkušenost ukládá do paměti a následně vrací v jiných souvislostech. Její výlet se tak stává modelem lidského vztahu k minulosti, cestou za něčím, co nelze plně obsáhnout, avšak co nepřestává formovat způsob, jakým vnímáme přítomnost i prostor kolem sebe.

Kurátorem výstavy je Radek Wohlmuth.

Těšíme se na viděnou,
tým Platformy 15