Antonín Vojtek se narodil 10. ledna 1934 v Horních Bojanovicích na úpatí Pálavy a krajinu tohoto kraje vnímal od dětství jako mlžný „mystický přelud". Stala se jeho celoživotním tématem — v obrazech se vrací k zemité barevnosti oraných polí, zeleni lesů a modři rybníků a oblohy, i k motivům zániku a pomíjivosti: rozpadajícímu se dřevu, mohutným stromům a torzům trčícím z hladiny vody. Styl se mu v průběhu let proměňoval — od kreseb ovlivněných Maxem Švabinským přes expresionismus a abstrakci až po „kosmické" polohy — krajina ale zůstala stálým východiskem.
Krajina jako celoživotní téma
Počátkem 70. let dostal od Fondu výtvarných umění dvouletou zakázku zdokumentovat krajinu pod Pálavou u zanikajícího Mušova, než ji zatopí vznikající Novomlýnské nádrže. Tahle práce ho ke krajině jižní Moravy natrvalo připoutala a stala se jedním z pilířů jeho tvorby — symbolem tématu je pozdější obraz svatého Jana Nepomuckého shlížejícího na zatopenou obec Mušov (2019). Od konce 70. let maluje na volné noze, od roku 1985 je členem Svazu československých výtvarných umělců; žije a tvoří v Břeclavi, kde provozuje vlastní Galerii 99.
„Krajina je ve mně a já ji vydechuji jako dech."