Antonín Chittussi a barbizonská škola

Barbizonská škola, spojená s francouzskou vesnicí Barbizon, kladla důraz na přímé pozorování přírody a malbu v plenéru — přímo v krajině, nikoli v ateliéru podle idealizovaných představ. Právě tento přístup se stal inspirací i pro Antonína Chittussiho, který během svého francouzského pobytu v letech 1879–1884 poznal dílo Rousseaua, Daubignyho, Duprého a Corota a dokázal jejich zkušenost propojit s českou krajinou a moderními malířskými tendencemi své doby.

Chittussiho obrazy zachycují tichou poetiku rybníků, luk a lesů, často v proměnách světla a atmosféry. Jeho tvorba stojí na pomezí realismu a nastupujícího impresionismu, který se projevuje uvolněnějším rukopisem a citlivým vnímáním barev. Výstava zve návštěvníky k zastavení a vnímání krajiny jako živého prostoru, který se neustále proměňuje, a nabízí příležitost nahlédnout do díla autora, jenž patří k nejvýznamnějším představitelům české krajinomalby a zároveň navazuje na odkaz barbizonské školy.

Výstavu připravil kurátor Michael Zachař, kurátor sbírky umění 19. století Národní galerie Praha a autor monografie Antonín Chittussi: Život a dílo malíře krajin (Arcadia, 2016) — dosud nejpodrobnějšího zpracování Chittussiho života a díla.